Nalezneme-li za vlhka na krčku uhynulé rostliny sněhově bílé, husté, vatovité povlaky, je to příznak sklerociniového vadnutí, které vyvolává houba Sclerotinia. Když napadené pletivo odumře a shnije, podlehne rozkladu i vatovité podhoubí. Zbudou po něm jen tvrdá, černá, nepravidelná tělíska velikosti hrachu. Těmi houba přezimuje v půdě a na jaře jsou opět pramenem infekce. Nejrozšířenějším […]
Stránka 15 z 47
K nejrozšířenějším houbám na světě, které postihují nejrůznější druhy rostlin, patří houby z rodu Fusarium. Žijí v půdě, odkud se dostávají do podzemních orgánů rostlin a způsobují hniloby kořenového krčku. Některé druhy pronikají do vodivých drah rostlin, ucpávají cévy a rostlina potom vadne a žloutne. Fuzariové vadnutí na rostlině poznáváme podle toho, že kořenový krček […]
Od pravých padlí je třeba odlišovat plísně, nazývané někdy prakticky „nepravé padlí“. Tyto houby tvoří totiž bělavé nálety na povrchu listů, ale ne tak husté a ne tak typicky moučnaté jako u pravých padlí. U plísní se konidiofory a výtrusy, které jsou patrny jako bělavý povlak, tvoří většinou jen na spodní straně listů. K velmi […]
Najdeme-li na listech nebo mladých výhonech rostlin bělavý povlak houbových vláken, takže rostlina vypadá, jako by ji někdo poprášil moukou, jsou rostliny napadeny padlím. V kulturách letniček se padlí vyskytuje nejčastěji na begóniích. Jde o druh padlí begóniové (Oidium begoniae). Padlí měsíčkové (Sphaerotheca fuliginea) napadá měsíčky jen příležitostně ve sklenících nebo v příliš vlhkých polohách. […]
Zvláštní skupinu hub tvoří rzi. Své jméno dostaly od žlutavé nebo hnědavé barvy výtrusů, které se tvoří ve velkém množství na spodních stranách listů. Zde můžeme pozorovat typické prášivé polštářky průměru většinou 1 až 2 mm (to jsou ložiska výtrusů). Většina rzí vytváří na listech kupky letních výtrusů, která mívají světlejší barvu a koncem léta […]
© 2026 Letničky a dvouletky
Šablona od Anders Noren — Nahoru ↑