Málo známým pojmem jsou u nás mechové stěny, nazývané také kvetoucí stěny. Princip mechové stěny je nízká bedna, na kterou podle toho, jak chceme mít stěnu vysokou a širokou, připevníme v rozích laťoví, které obepneme kolem dokola drátěným pletivem a vyplníme směsí rašeliny a vláknitého mechu (Sphagnum), což je náhražka za zem.
Kostru stěny si zhotovíme sami podle předem zhotoveného plánku. Nejdříve postavíme základní kostru z latí a pevného dna, na kterém bude mechová stěna spočívat. Budeme-li mít stěnu umístěnou na stálém místě, nemusí mít dno. Předností kvetoucích stěn je však to, že je můžeme přenášet podle potřeby, podobně jako okenní truhlík nebo květináč. Budou-li se přenášet, neděláme je příliš dlouhé ani vysoké. Šířku stěny určíme podle toho, zda bude buď osázena jen jedna strana, nebo obě strany. Přistavíme-li stěnu ke zdi, plotu apod., osazujeme pak pouze jednu stranu a stačí šířka 25 cm. Při oboustranném osázení musí být šířka stěny aspoň 30 cm. Na základní kostru připevníme pozinkované pletivo, které má velikost ok 5 – 7 cm. Pletivo vypneme napínacími dráty horizontálně i vertikálně od stěny ke stěně, abychom předešli vyboulení stěn, které může celý dojem mechové stěny pokazit.
Pak začneme stěnu současně vysazovat a plnit. Jako výplňový materiál, ve kterém rostliny koření, je zem nevhodná, protože by se při zálivce a dešti postupně vyplavovala a po čase by se celá hmota mechové stěny slehla. Připravíme si proto mech a pokud možno vláknitou rašelinu. Rašelina vytváří hlavní výplňovou hmotu, která vydrží několik let, nešpiní, přijímá dobře vodu a živné roztoky. Pro informaci uvádíme, že 1 m3 rašeliny přijme tolik vody, že váží kolem 500 kg, a to může být vážným nebezpečím pro samonosné balkóny. Výplňovou hmotu předem dobře provlhčíme. Pokud by se použila suchá rašelina, nepřijme již vodu. Ideální je můžeme-li před použitím rašelinu v nějakém sudě nebo nádrži napojit roztokem hnojiva Hortus, asi ve stejné koncentraci, jakou používáme k tekutému přihnojování květin (1 – 2 g na 1 litr vody).
Další postup je tento: Připravíme si hromádku výplňového materiálu na jednu stranu, před sebe stěnu a na druhou stranu potřebné rostliny a hromádku vláknitého mechu, rašeliníku nebo podobného vodního mechu. Nejdříve sypeme do stěny rašelinu jako výplňovou hmotu, pak vezmeme rostlinu a vstrčíme ji za pletivo šikmo tak, aby kořenový balíček držel za nějakým okem. Před kořenový balíček a rašelinu pak dáme mech, takže není nebezpečí, že rašelina vypadá a je zároveň zakrytá. Přidáme další výplňovou hmotu, vsuneme dobře rostlinu, zakryjeme mechem, a tak postupujeme dále. Abychom nenechali ve stěně prázdné prostory, přimáčkneme každou vrstvu kolíkem, a tím zabráníme pozdějšímu sedání celé výplně. Nemáme-li rostliny balíčkované, pak jejich kořeny obalíme mechem, zavážeme a uděláme si mechové roubíky, které vsazujeme stejně jako balíčkované rostliny. Stěna se nahoře ukončí mechem, ale může se i osázet. Vzdálenost jednotlivých rostlin ve stěně se řídí pozdějším vzrůstem rostlin. Obvykle se dávají na vzdálenost 15 – 20 cm.
K výsadbě používáme nízké a zakrslé druhy a odrůdy s dlouhou dobou květu, aby ve stěně nevznikala prázdná místa, protože zde není možné rostliny ani doplnit, ani vyměnit. Nejvhodnější jsou: Ageratum, Alyssum, Antirrhinum pumilum, Dimorphotheca, Eschscholtzia, Gazania, Lobelia, Mesembryanthemum, Mimulus, Nemesia, Petunia, Phlox drummondii nana, Sanvitalia, Silene pendula, Tagetes patula nana a Tagetes signata pumila, Tropaeolum a Verbena hybrida.
Po vysázení, když byla hmota dostatečně navlhčená, postačí zálivka 1 – 2krát týdně, později podle počasí každý druhý den. Zaléváme konví bez růžice nahoru do čela stěny tak dlouho, dokud naspodu nezačne kapat vodu. Zalévání a přestřikování stěn po povrchu je nedostatečné, protože většina vody ulpí na listech rostlin a ke kořenům se už nedostane. Při prudkém pokropení stéká většina vody dolů.
Pravidelné přihnojování prospívá celkovému vzhledu kvetoucí stěny a je nutné, protože výplňová hmota z rašeliny neobsahuje vůbec žádné živiny. Byla-li rašelina před sázením namočena v živném roztoku, začneme pravidelně přihnojovat až v srpnu. Jinak stěnu pravidelně přihnojujeme slabým roztokem Hortusu nebo Sfinxu každý týden.
Podle správné volby rostlin, pečlivého sázení a příznivého letního počasí získáváme krásnou a neobvykle kvetoucí stěnu. Pozorování růstu a nakvétání rostlin z bezprostřední blízkosti odpočívadla působí každému milovníkovi květin nezapomenutelné chvíle. Tomu, kdo nevlastní zahrádku, nahradí kvetoucí stěna na balkóně chvíle oddechu a rekreace.