Jednoleté rostliny neboli letničky patří mezi českými zahrádkáři k nejoblíbenějším rostlinám. Je to dáno především nekonečnou pestrostí barev, vůní, tvarů a velikostí květů, díky čemuž si každý i sebenáročnější zahrádkář vybere svou favoritku. K oblíbeným letničkám, které můžete potkat v mnoha českých zahradách, patří například hledíky, aksamitníky, astry, lobelky, slunečnice, hlaváčky a velmi populární jsou také petúnie.

Pěstování balkonových letniček

DSC_0702Existuje několik způsobů jak úspěšně pěstovat balkónové letničky. Nejméně náročnou cestou k bohatě rozkvetlému truhlíku hrajícím pestrou směsicí barev, je koupě předpěstovaných květin v květináčích, které si doma jednoduše přesadíte do předem připraveného balkónového truhlíku. Pokud by vám přišla tato metoda příliš pasivní, můžete si na jaře (ideálně tak v dubnu) v zahradnictví koupit malé rostlinky v sadbovači, dopěstovat si je a poté přesadit do balkónového truhlíku. Přesazené letničky vyžadují dostatek světla a také vláhy, aby se dobře vyvíjely jejich kořínky. Jednotlivé druhy uvádí web o balkonovkách , nejedná se ale o nějaké speciální druhy či sorty květin.

Svou roli hraje také teplota, letničky vyžadují spíše chladnější klima, přičemž optimální teplota by se měla pohybovat kolem 10 až 15°C. Letničky se tak skvěle hodí do zimních zahrad a skleníků. Zkušení zahrádkáři si můžou pochopitelně své letničky vypiplat již od malého semínka. Při zvolení této varianty výsadby letniček je však dobré mít na paměti, že letničky pěstované od semínka jsou nesmírně náchylné na teplotu, vlhkost a světle. Pokud nemáte příliš zkušeností s pěstováním rostlin, doporučujeme spíše zakoupit předpěstované rostliny nebo alespoň letničky v sadbovači. Nejlepší čas pro sázení letniček do truhlíků nastává přibližně v polovině května, když nehrozí riziko mrazíků. U truhlíků je potřeba se zastavit –  letničky obvykle velmi špatně zvládají sucho ( na rozdíl od trvalek) a tak truhlíky musí být dostatečně velké . Pokud je využíváte na parapetu oken, vždy musí být samozavlažovací, a pokud na zahradě , volte nějaký objemově velký – třeba dřevěné truhlíky jednoho českého výrobce.  Letničky je možné sázet do truhlíků i dříve než v půlce května, ovšem za předpokladu, že už je vlídnější počasí a teploty již nebudou klesat pod nulu.

Ideální půda pro letničky

DSC_0776Při pěstování letniček v balkónových truhlících mějte na paměti, že nejlépe se jim bude dařit v substrátech, které jsou přímo určené pro balkónové květiny. Vzhledem k tomu, že tyto substráty neobsahují příliš velké množství hnojiva, doporučuje se do nich přimíchávat perlit. Čerstvě vysazené letničky by se neměly hnojit dříve, než po jednom až dvou týdnech, a to z důvodu, aby si přivykly na novou půdu.

Optimální nádoba na pěstování letniček

Při výběru vhodného květinového truhlíku pro pěstování jednoletých rostlin, jinak řečeno letniček, si vybírejte takové květináče, které jsou vybaveny otvorem pro odtok vody. Pokud byste měli květináče bez otvoru na vodu, šetrně jej do děla květináče prorazte nebo otvor vyřízněte, jinak riskujete přemokření rostlin a tím pádem i ohrožení jejich zdravého růstu. V případě, že nebudete chtít kupovat nový květináč a použijete nějaký starší, doporučujeme vám, abyste jej důkladně omyly horkou vodu. To z důvodů aby se na nově vysazené jednoleté rostliny nepřenesly plísně, které mohly v květináči po předchozí výsadbě zůstat. Zdravému růstu vašich letniček pomůžete také tím, že na dno květináče nasypete zhruba pěticentimetrovou vrstvu hrubého písku. V optimálním případě by se pak tato vrstva měla překrýt drátěným pletivem. Když máte květináč takto připravený, můžete do něj přidat zeminu.

 

Tradiční nepřátelé jednoletých rostlin

DSC_0777Jestli si někdo na záhonu letniček skutečně pochutná, tak to jsou zejména slimáci a hlemýždi. Oběťmi těchto plžů se stávají zpravidla křehké a mladé rostliny. Výpadům hladových slimáků a hlemýžďů předejdete tím, že budete své rostliny zalévat v ranních hodinách. Pokud byste své jednoleté květiny zavlažovali až večer, přilákali byste na své záhony ještě větší množství hlemýžďů a slimáků, kteří si ve vlhkém prostředí ve večerních hodinách zvláště libují. Své letničky také můžete chránit pravidelnou obhlídkou svých záhonů a vysbíráváním dorazivších plžů. K jejich odstranění můžete použít různé nástrahy v podobě pivních pastí, nebo můžete v blízkosti svých záhonků nastražit vlhká prkna, hrubé sukno či velké listy (např. lopuch), pod které se plži na noc rádi schovávají. Ráno je tam bezpečně najdete a můžete je lehce vyhostit z dosahu vašich letniček. Pokud vám není proti srsti troška násilí, můžete vetřelce z řad plžů zlikvidovat například pomocí vařící vody nebo nůžek.

Nejen hlemýždi a slimáci se můžou stát pohromou pro vaše jednoleté rostliny. Ruku k dílu mohou přidat i další zástupci fauny. Patří mezi ně například třásněnky nebo roztoči. Výskyt těchto škůdců ale závisí na klimatických podmínkách. Na rozdíl od hub, kterým se daří primárně ve vlhkém prostředí, si roztoči a třásněnky libují spíše v teplu a suchu. Rostliny pak devastují především sáním a žírem. Listy, květy a poupata letniček pod náporem roztočů a třásněnek postupně žloutnou a zakrňují.

DSC_0692Vedle živočišných škůdců jsou pro vaše letničky velkou hrozbou také houby, respektive houbové choroby. Jejich cílem bývají oslabené rostliny, u nichž napadají zelené části rostlin (lodyhu, kořeny atd.). V krajním případě mohou houbové choroby zničit i celá rostlinná pletiva. Houbám se nejlépe ubráníte poctivou údržbou vašich rostlin. Udržujte v záhonech čistotu, používejte jen kvalitní půdu a buďte zvlášť opatrní při manipulaci s nimi. I drobné poranění rostliny se může stát pozvánkou pro houbové choroby. Pokud už k poranění dojde, neprodleně rostlinu ze záhonu odstraňte. Stejně nemilosrdní buďte i k ostatním nemocným nebo poškozeným rostlinám. Pamatujte však na to, že odstraněné nemocné rostliny rozhodně nepatří na kompost.