Od pravých padlí je třeba odlišovat plísně, nazývané někdy prakticky „nepravé padlí“. Tyto houby tvoří totiž bělavé nálety na povrchu listů, ale ne tak husté a ne tak typicky moučnaté jako u pravých padlí. U plísní se konidiofory a výtrusy, které jsou patrny jako bělavý povlak, tvoří většinou jen na spodní straně listů.

K velmi rozšířeným plísním na letničkách a dvouletkách patří plísně z rodu Peronospora – plíseň maková (Peronospora arborescens), plíseň chýrová (Peronospora cheiranthi), plíseň rýtová (Peronospora crispula) plíseň tařicová (Peronospora galigena) a plíseň fialy (Peronospora matthiolae).

Ochrana: Rostliny nevysazujeme do vlhkých poloh, střídáme pozemky, a kde je to provozně možné, otrháváme napadené listy během vegetace. Postřikujeme měďnatými přípravky nebo Novozirem N s přidáním adheziva u rostlin, na nichž by postřik špatně ulpíval. Z napadených rostlin nebereme semena ani je vegetativně nemnožíme. Silně napadené rostliny pálíme. Na podzim odstraňujeme zbytky ze záhonů.
Plíseň bělostná (Albugo candida) napadá mnoho druhů z čeledi brukvovitých (křížatých) rostlin (kulturních i plevelných, jednoletých i vytrvalých). Na napadených rostlinách vytváří smetanově bílé povlaky. Z letniček, dvouletek a trvalek se nejčastěji objevuje na chýru, fialách a štěničníku (Iberis).

Ochrana: Je stejná jako u plísní z rodu Peronospora. Je nutné pálit také plevele napadené touto chorobou (vyskytuje se zejména na pastuší tobolce).

Na mnoha druzích rostlin se za vlhkého počasí objevují prášivé šedobéžové povlaky. V tomto případě jde o výtrusy a konifiofory houby plíseň šedá (Botrytis cinerea). Systematicky tato houba nepatří k pravým plísním, protože má od nich odlišný způsob přezimování: nepřezimuje totiž výtrusy, ale na ochořelých částech původně porostlých „plísňovitým“ šedobéžovým povlakem vznikají později drobná černá tělíska nepravidelného tvaru. Jakmile se tato tělíska octnou v dostatečně teplém a vlhkém prostředí, vznikají z nich opět vlákna, která vniknou do rostliny, a na jejím povrchu se pak zase tvoří známý „plísňovitý“ povlak výtrusů.
Z letniček napadá plíseň šedá zejména květy karafiátů a květy a výhony statice.

Ochrana: Rostliny nevysazujeme na vlhká místa a příliš hustě. Porosty postřikujeme Novozirem N, zejména v období deštivého počasí nebo ranních mlh v desetidenních intervalech, při silném napadení i častěji. Napadené květy ulamujeme a pálíme.